I přesto, že Česká republika nemá na svém území žádné velehory, určitě to neznamená, že by u nás nebyl žádný prostor pro skialpinismus. ČR má na svém území dostatek hor, a i když jsou menší než Tatry nebo Alpy, najde se v nich dostatek skialpových tras. Tento sport se dostává v poslední době do popředí zájmu a Česká republika má určitě co nabídnout ve všech variantách obtížnosti!
Jak je dnes již všeobecně známo, počátky skialpinismu lze najít v severských zemích. Nešlo však o sport, ale o způsob dopravy na místech, která byla trvale pod sněhovou pokrývkou. V českých zemích používání prvních sněžnic a primitivních lyží začalo v Krkonoších. Kdo by si nepamatoval legendární film Krakonoš a lyžníci a jeho zpracování prvních “ski” mezi pašeráky a vojenskými hlídkami?
Z dopravního prostředku se posléze stal turistický prostředek, který vedl ke vzniku lyžařského klubu koncem 19. století. Aby Krkonoše pokryly tuto turistickou poptávku, ve stejném období se tam začaly otevírat horské chaty či útulky s celoročním provozem - a některé z nich fungují dodnes. Mezi nejstarší patří Petrovka (1811, 1887, dnes Petrova bouda), Labská bouda (1849), Špindlerova bouda (1825, 1885). Špindlerův mlýn měl v roce 1900 už 15 hotelů a restaurací. Od počátku 20. století se lyžování začalo také vyučovat na školách v Podkrkonoší.
Skialpinismus jako sportovní či výzkumná disciplína založená na výstupu, sjezdu a znalosti lyžařské i horolezecké techniky se začal rozvíjet od sedmdesátých let. Jako mezník se udávají výstupy a sjezdy Ladislava Jóna z Jablonce nad Nisou mezi lety 1974 - 1975. Spousta českých skialpinistických aktivit v té době přirozeně směřovala na Slovensko.
V roce 1986 byla horolezeckým výborem založena komise, dohlížející na rozvoj tohoto sportu. Posléze proběhly expedice na Kavkaz a do Kazachstánu nebo třeba instruktorský kurz na Slovensku. Následovaly rovněž expedice na Nový Zéland nebo do Himalájí v roce 1998.
Protože skialpinismus nabírá na popularitě, i Česká republika se snaží nabídnout místním skialpinistům co nejvíce vyžití. V posledních letech výrazně přibylo značených tras pro začátečníky, pokročilé i rodiny s dětmi. Tyto trasy najdete v Krkonoších, Krušných i Jizerských horách, na Šumavě, v Beskydech, Jeseníkách i Orlických horách.
Krkonoše patří mezi české nejvyšší a nejpopulárnější hory. V posledních letech je povoleno jezdit po hřebenech na skialpech. Najdete osm skialpových tras - čtyři v okolí Špindlerova mlýna, dvě z Pece pod Sněžkou a další dvě v Rokytnici nad Jizerou.
V okolí Špindlerova Mlýna:
Medvědí koleno,
ze Špindlu k Luční boudě,
od Martinovy boudy k Dvorskému potoku,
ze Svatého Petra k Výrovce.
Medvědí koleno – Medvědí bouda – Brádlerovy Boudy – směr Ptačí kameny – Davidova Bouda – Medvědí koleno nebo Brádlerovy Boudy.
Trasa je dlouhá 6,2 kilometrů; lavinové nebezpečí je v okolí Medvědího potoka; občerstvovací zastávky na Brádlerových Boudách nebo v Samoobslužném baru Davidovy Boudy.
Špindlerův Mlýn – Bouda U Bílého Labe – údolím Bílého Labe – Luční Bouda – Starou Bucharovou cestou k Tetřevímu žlabu – Hrazený důl – Dlouhý důl – Svatý Petr.
Trasa je dlouhá 13,4 kilometrů; lavinové nebezpečí je podél Hrazeného potoka; občerstvovací zastávky v Luční Boudě nebo v Boudě U Bílého Labe.
Martinova Bouda – Labská Bouda – Labský důl – Dvorský potok – Patejdlova Bouda – Martinova Bouda
Trasa je dlouhá 10,7 kilometrů; lavinové nebezpečí je cestou do Labského dolu a Labským dolem k Dvorskému potoku; občerstvovací zastávky na začátku nebo na konci na Martinově Boudě.
Svatý Petr – Stoh A – Klínové Boudy – Chalupa na Rozcestí – Výrovka – Dlouhý důl – Svatý Petr.
Trasa je dlouhá 10,9 kilometrů; lavinové nebezpečí na cestě úbočím Stohu, na Klínové cestě a v Dlouhém dole.
V okolí Rokytnice nad Jizerou:
z Rokytnice nad Jizerou Vlčí cestou,
do Kotelského sedla.
Rokytnice nad Jizerou – Liščí Doupě – Vlčí cesta – Okružní cesta – průsek U Vlka – Vrata.
Trasa je dlouhá 10,9 kilometrů; lavinové nebezpečí podél potoka v Liščím Doupěti; občerstvovací zastávka ve Dvořačkách.
Hoření Domky – rozcestí Zadní Plech – Krakonošova snídaně – rozcestí U Čtyř pánů – Růženčina zahrádka – Kotelské sedlo.
Trasa je dlouhá 11,9 kilometrů; bez lavinového nebezpečí; občerstvovací zastávka na Krakonošově snídani.
V okolí Pece pod Sněžkou:
z Pece pod Sněžkou na Sněžku,
z Pece pod Sněžkou k Výrovce.
Pec pod Sněžkou – Obří důl – sedlo pod bývalou Obří Boudou – vrchol Sněžky – horní stanice lanovky na Růžové hoře – Bukové údolí – Pec pod Sněžkou.
Trasa je dlouhá 12,6 kilometrů; lavinové nebezpečí v sedle pod bývalou Obří Boudou; občerstvovací zastávky na Děčínské Boudě, v Růžohorkách, na Poštovně nebo ve Slezském domě.
Pec pod Sněžkou – Modrý důl – tyčovaná cesta k Výrovce – Richtrovy Boudy – Pec pod Sněžkou (možnost od Richtrových Bud do Zeleného dolu nebo na Železnou stezku).
Trasa je dlouhá 13,5 kilometrů; lavinové nebezpečí na zimní tyčované cestě Modrým dolem k Výrovce; občerstvovací zastávka na Výrovce.
Skialpinisté v Krušných horách obvykle míří do areálu Skialp nad Hrobem. Najdete zde osm tras různých náročností - šest z nich vede na Bouřňák a dvě na Pramenáč.
Trasy vedoucí na Bouřňák:
Mikulovský Rock Point,
Stará,
Pilousova,
Serpentiny pro Macholda,
Moldavská,
Hrobská.
Můstek na sjezdovce č. 5 – dřevorubecká cesta – rozcestí u trafostanice – sjezdovka č. 4
Délka trasy 1,5 kilometrů (výstup); lavinové nebezpečí nízké; žádné občerstvovací zastávky.
Můstek na sjezdovce č. 5 – sjezdovka č. 4 – sjezd po sjezdovce č. 5 do Mikulova nebo pokračování na vrchol Bouřňák.
Délka trasy 1 kilometr (výstup); lavinové nebezpečí nízké; žádné občerstvovací zastávky.
Parkoviště v Mikulově – výstup podél slalomáku – vrchol Bouřňák – sjezd jakoukoliv sjezdovkou mimo čísla 6.
Délka trasy 1,2 kilometru (výstup); lavinové nebezpečí nízké; žádné občerstvovací zastávky.
Trasy vedoucí na Pramenáč:
Křížová,
Hönigovka.
Konec Růžové ulice v Mikulově u kašny – vrchol Pramenáč – přes Vitišku – vrchol Bouřňák.
Délka trasy 2,8 kilometru; lavinové nebezpečí nízké; žádné občerstvovací zastávky.
Bufet v Údolíčku – Chata Vitiška
Délka trasy 1,4 kilometru; lavinové nebezpečí nízké; žádné občerstvovací zastávky.
I přesto, že Jizerky jsou známé svými běžkařskými stopami, i skialpinisté si přijdou na své. Pokud je vaší disciplínou fitnesstouring, určitě vyzkoušejte trasy v okolí Ještědu.
Trasy v okolí Ještědu:
Úvozem,
kolem Matterhornu,
Bike,
Frantina.
Dolní stanice kabinové lanovky – po cestě Úvozem až na asfaltku Televizní – po Staré sáňkařské – cesta Úvozem – sjezdovka Dvojka – po Staré sáňkařské až na vrchol Ještědu.
Délka trasy je 5,4 kilometru; lavinové nebezpečí nízké; občerstvovací zastávka v restauraci Ještěd.
P1 z Beranovy cesty – Skalka – Televizní cesta – doleva přes Novou Skalku – Pláně – přes Staré Pláně – studánka Frantina – Černý vrch.
Trasa dlouhá 7,8 kilometru; lavinové nebezpečí nízké; žádné občerstvovací zastávky.
Na Šumavě najdete sedm skialpových tras, které jsou velice dobře značeny - a právě z nich můžete snadno objevovat krásy Národního parku Šumava.
Trasy v okolí Špičáku:
Špičácký okruh,
ze Špičáckého sedla přes Pancíř a zpět,
ze Špičáku přes Pancíř do Železné Rudy,
z Brčálníku přes Pancíř na Špičák,
ze Železné Rudy přes Čertovo jezero do areálu Špičák,
areál Špičák na vrchol Špičák.
Sportovní areál Špičák – Jezerní okruh – rozcestí Čertovo jezero – rozcestí Rozvodí – Rozvodská cesta – Sportovní areál Špičák.
Trasa je dlouhá 6,3 kilometru; žádné lavinové nebezpečí; občerstvovací zastávky v areálu Špičák.
Benzina Železná Ruda – Čertovo jezero – po žlutém psaníčku – sjezd některou sjezdovkou sportovního areálu Špičák.
Délka trasy 6,4 kilometru; žádné lavinové nebezpečí; občerstvovací zastávka v areálu Špičák.
Sportovní areál Špičák – podél lanovky – vrchol Špičáku – sjezd některou sjezdovkou sportovního areálu Špičák.
Délka trasy 2,6 kilometru; žádné lavinové nebezpečí; občerstvovací zastávka v areálu Špičák a na vrcholu Špičák.
Skialpové túry v Beskydech se nacházejí v okolí Lysé hory nebo Řeky a Javorového vrchu.
Skialpové trasy v Beskydech:
Lysá hora z Papežova,
Lysá hora ze Zlatníku,
Komorní Lhotka,
Řeka,
Javorový vrch.
Parkoviště u starého vleku FELA – Lysá hora – sjezd po zásobovací komunikaci.
Délka trasy 10 kilometrů; žádné lavinové nebezpečí; občerstvovací zastávka na vrcholu Lysé hory.
Spodní stanice Skiareálu Řeka – chata Ropička – infotabule zákazu vstupu do ptačí rezervace – horní stanice vleku Skiareálu Řeka – sjezdovkou k výchozímu bodu.
Trasa dlouhá 12 kilometrů; žádné lavinové nebezpečí; občerstvovací zastávka v chatě Ropnička.
Parkoviště u dolní stanice lanovky v Třinci-Oldřichovicích – vrchol Javorový vrch – sjezd po sjezdovce.
Trasa dlouhá 5,2 kilometrů; žádné lavinové nebezpečí; občerstvovací zastávka na vrcholu Javorového vrchu.
Zajímá vás, jak se správně obléct na skialp, aby vám nebylo ani horko, ani zima? Mrkněte do článku zde, kde najdete všechny odpovědi!
Ať už jste skialpoví začátečníci nebo ostřílení horalové, podívejte se do naší nabídky skialpového vybavení, kde najdete vše, co budete potřebovat!
V nákupním košíku máte .
